|
|
Snížení eutrofizace vodních toků díky separaci vod u zdroje a využití nutrientů
Holba, Marek ; Černý, M. ; Došek, M.
Tvorba udržitelné společnosti, zachování stávajících kvalit vodních toků nebo jejich zlepšení a hospodárné zacházení s půdním fondem má jednoho společného jmenovatele. Tím je separace odpadních vod u zdroje, využití biodegradabilního odpadu a nutrientů z těchto vod v zemědělství. Článek popisuje možnosti recyklace nutrientů z odpadních vod. Pokud se podaří recyklovat nutrienty z odpadních vod pocházejících od obyvatel, sníží se částečně spotřeba fosilních zdrojů a také klesne zatížení vodních toků a jejich eutrofizace. Na tento problém lze aplikovat inovátorský přístup k čištění odpadních vod vyjádření akronymem NEW, tedy management Nutrientů, snížení spotřeby Energie a zlepšení odtokových parametrů čištěné vody (Water).
|
|
|
Možnosti odstranění vybraných estrogenů z vody pomocí green technology, nanotechnologií a biiotechnologií
Maršálková, Eliška ; Maršálek, Blahoslav ; Endo, Valentina ; Godoy Alonso, Paula ; Jančula, Daniel
Moderní technologie čištění odpadních vod se zaměřují na odstraňování mikropolutantů jako jsou farmaka, látky s estrogenním účinkem apod.. Pro zachování lidského zdraví není možné léky nepoužívat a proto je nutné hledat takové technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí a při tom residua farmak odstraňují. K takovým technologiím patří tzv. „green technology“ mezi které se řadí i feráty. Jak se ukazuje, estrogeny jsou odstraňovány z odpadních vod běžnými způsoby čištění s různou účinností jak ukazuje tento příspěvek. Porovnány jsou čistírny odpadních vod, které využívají vegetační způsob dočištění a čistírny s aktivovaným kalem. V příspěvku jsou uvedeny výsledky odstraňovaní vybraných estrogenů pomocí nanočástic nulamocného železa a šestimocného železa.
|
|
|
Estrogeny v povrchových vodách - zdroje, koncentrace, detekce
Maršálek, Blahoslav ; Sadílek, Jan ; Maršálková, Eliška ; Endo, Valentina ; Godoy Alonso, Paula
Estrogeny v povrchových vodách se staly tématem, které je bez znalosti souvislostí pro neodborníky málo přehledné. V prvé řadě nelze zaměňovat estrogeny v povrchových vodách za endokrinní disruptory (ED), které jsou nadřazený pojem (zahrnují jak estrogeny, tak například androgeny). Látky s estrogenní aktivitou v povrchových vodách nejsou svým původem pouze antikoncepční přípravky, jak je mnohdy zjednodušováno, naopak jde o širokou skupinu látek jako například toxické kovy, pesticidy, farmaka, PCB apod. Kromě výše zmíněných látek mají estrogenní aktivitu také přírodně syntetizované látky (např. fytoestrogeny).Tyto látky se v povrchových vodách zatím vůbec neanalyzují. Výjimku tvoří ojedinělé studie fytoestrogenů, ikdyž lze předpokládat, že fykoestrogeny produkované řasami a sinicemi mohou být produkovány ve vodních ekosystémech v ekotoxikologicky relevantních koncentracích. Estrogeny lze detekovat ve vodách, sedimentech a vodních organismech pomocí instrumentálních analytických metod (LC-MS/MS), dále například pomocí ELISA, nebo pomocí biotestů, které detekuji také tzv. potenciální estrogeny ( lze prokázat vazbu na některý z receptorů, ale efekty zatím nebyly prokázány v živém organismu. Při interpretacích a srovnávání výsledků musíme vždy zohlednit metodu detekce, protože každá má své výhody a nevýhody. Instrumentální metody jsou zaměřeny jen na vybrané estrogeny, takže některé studie udávají nepřítomnost estrogenů. Naopak biotesty ukazují sumu látek s estrogenní aktivitou.přičemž výsledek je ještě ovlivněn přítomnosti antiestrogenních látek. Proto důrazně doporučujeme věnovat při srovnávání a interpretaci dat z různých zdrojů velkou pozornost metodě odběru vzorků a především metodě analýzy estrogenů s uvedením detekčního limitu.
|
|
| |
|
|
Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie jezero – návrh
Borovec, Jakub ; Hejzlar, Josef ; Znachor, Petr ; Čtvrtlíková, Martina ; Blabolil, Petr ; Říha, Milan ; Matěna, Josef ; Kubečka, Jan
Byla vytvořena metodika hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů typu jezero, zahrnující také typologii vodních útvarů. Výběr indikátorových metrik spočíval ve statistických analýzách citlivosti jednotlivých indikátorů k nejvýznamnějšímu stresoru – eutrofizaci. Na základě těchto analýz byla vybrána společenstva a jejich indikátory tak, aby splňovaly požadavky Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES).
|
|
| |
host ::
RSS.